navštivte kvalitního optika ve své lokalitě
NAŠE VIZE
ODBORNOST
V prodejnách kvalitních očních optiků pracují pracovníci s příslušnou odbornou kvalifikací.

ORIGINALITA
V prodejnách kvalitních očních optiků nabízíme brýlové čočky a kontaktní čočky renomovaných dodavatelů.

KVALIFIKACE
V prodejnách kvalitních očních optiků provádíme měření zraku – optometrii na profesionálním vybavení, s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a s garancí správného, pohodlného vidění.
PŘESNOST
V prodejnách kvalitních očních optiků zhotovujeme brýlové zakázky dle závazných a schválených norem společenstva očních optiků a optometristů.

SOLIDNOST
V prodejnách kvalitních očních optiků dbáme na to, aby každá cena byla přesně vykalkulována a tato kalkulace dodržena.

INDIVIDUALITA
V prodejnách kvalitních očních optiků přistupujeme individuálně ke zvládnutí Vaší zrakové pohody za každé situace, ve které se můžete ocitnout.
KOMPETENCE
V prodejnách kvalitních očních optiků se všichni zavazujeme k neustálému vzdělávání a sledování nejnovtějších trendů a poznatků v oční optice.

SPOLEHLIVOST
V prodejnách kvalitních očních optiků se vždy můžete spolehnout na naše zkušenosti, podle kterých vybíráme řešení pro Vás.

DŮVĚRYHODNOST
V prodejnách kvalitních očních optiků si vážíme důvěry, kterou v nás vkládáte a ta je zavazující pro zpracování Vaší zakázky.

Jak to vidí zvíře

Jak to vidí zvíře

I když patříme mezi savce a tudíž máme se zvířaty – savci podobnou stavbu oka, u některých živočichů – a to nejen u savců – nám lezou oči z důlků nad jejich zrakovou dokonalostí. Smysly u zvířat nejsou rozhodně stejné jako u člověka. Zrak, sluch, čich i hmat můžeme některým zvířatům jen tiše závidět. Zvířata si totiž utváří zrak podle svých potřeb. Některá zvířata například vidí světlo, které je pro nás naprosto neviditelné. Jiná zase mají stereoskopické vidění, kterým zaměřují svojí kořist. Další mají tak široké zorné pole, že mají obrovský rozhled – a pak existují i tací, co se pochlubí kombinací obou. A někteří například vytvářejí trojrozměrnou představu světla, která může být detailnější než obraz, který si dokážeme vytvořit my. A to nemluvím o nočním vidění nebo o sledování kořisti spoustou očí. Takže kdo má zájem o výpravu do světa zvířat, nechť se usadí a začte…

Začneme u oblíbených domácích mazlíčků…

Psi sice nevidí černobíle, jak se často traduje, ale vnímají okolí v tlumenějších barvách než člověk. Je tomu tak proto, že psí sítnice je tvořená především tyčinkami, kterým stačí méně světla, ale vidí pouze černobíle. Čípků, jimiž oko vidí barevně, má psí oko méně než člověk (člověk má tři typy čípků, kdežto pes jen dva). Psí zrak je tedy lépe uzpůsoben na noční vidění (nevyžaduje tolik světla), ale hůře rozlišuje zelenou a červenou barvu a obraz vnímá v odstínech modré, žluté a šedé. Mimo to nemají příliš vyvinutou schopnost zaostřit zrak na tvar, předmět či osobu tedy mohou vidět rozmazaně. Objekt, který člověk vidí jasně na vzdálenost 22,8 m, vnímá pes stejným způsobem ze vzdálenosti 6 m. Naproti tomu však psi mnohem lépe identifikují jakýkoli pohyb či blikající světlo.

U koček je to velmi podobné. I ony mají v oku více tyčinek než čípků, takže příliš dobře nerozlišují barvy, ale výborně vidí za šera. Stačí jim dokonce jedna šestina světla, které pro dobré vidění potřebuje lidské oko. Kočky mají v očích zrcadlovité destičky, když se do nich v noci posvítí reflektory aura, rozsvítí se. Tím, že se odráží světlo zpět skrz sítnici, zdvojnásobují tyto zrcadlové destičky množství světla, které může oko využít. Tato schopnost je nejvíc potřebná pro noční dravce. Co ale ve dne? Tam může být nadbytek světla problém. S tím se kočka vyrovná tak, že svaly v duhovce stáhnou zornici na úplně uzoučkou štěrbinu. Kočky pravděpodobně vidí nejostřeji na vzdálenost 2 až 6 metrů.

Co ale třeba takový žralok? Ten spoléhá na své ostatní smysly, kterými ho příroda vybavila, ale rozhodující roli hraje opět zrak. Svým citlivým zrakem musí zaměřit kořist, kterou vidí proti světlu u mořské hladiny, proto jeho zrak musí umět velmi rychle reagovat na změny světla. A to je právě ta stejná vlastnost (jako u koček) zrcadlových destiček na zadní straně oční koule. Žralok ale nemá duhovku, která by ho chránila při rychlém vynoření k hladině. Místo duhovky má takovou oponu buněk, které obsahují pigment. A když se žralok ocitne v jasném světle, tato opona se automaticky roztáhne nad každou destičkou a tím ho chrání před nadbytkem světla. Když se žralok vrátí zpět do hlubin, opona se zase stáhne. Zajímavostí je, že tato tapeta je schopná reagovat nezávisle na každé polovině oka. Toho využívá žralok, když loví v mělkých vodách. Tam se musí dívat jak do jasného světla nad sebou, tak do tmy pod sebou. Spodní tapeta, která odráží světlo seshora, je zakryta, horní tapeta, která odráží světlo zespodu, je v činnosti, to aby na sítnici dopadalo co nejvíce světla a žralok měl tím pádem před očima jasný obraz temných hlubin hlouběji pod sebou.

Další zajímavostí je třetí oko u ještěrů. Určitý druh ještěra žije jen na několika ostrůvcích a na temeni hlavy pod kůží má třetí oko. Tento primitivní plaz dorůstá asi 60 cm a je považován za žijící fosilii – přežil totiž nezměněn 140 milionů let. Třetí oko má všechno, co je v normálním oku – čočku, sítnici i nervy napojené na mozek. Také může fungovat jako světelný receptor. Tímto třetím okem sice nevidí, oko je ale napojené na pineální žlázu, která produkuje hormon melatonin, který ovlivňuje cyklus spánku a bdění. Jsou to vlastně takové hodiny, které spouštějí různé tělesné funkce napojené na světlo, jako je například páření nebo zimní spánek.

Takový chameleon může pohybovat nezávisle každým okem, jednoduše řečeno, může se dívat do dvou směrů najednou. Jejich velké oči jsou celé zakryté kůží kromě malého otvoru uprostřed. Jedním okem může klidně sledovat hmyz, který se chystá ulovit a druhým okem sleduje pohodlně okolí a hlídá, jestli se neblíží nějaký nepřítel. Tato schopnost vidění dává chameleonovi přesný trojrozměrný obraz sledované kořisti.

Ale vraťme se zase do našich končin. Co taková sova? Jejich ohebný a otáčivý krk znají snad opravdu všichni. Například krk výra je tak ohebný, že se jeho hlava může otáčet v rozsahu tří čtvrtin kruhu. Oproti tomu je jeho zorné pole malé, ale vidí v něm naprosto přesně. Tuto nevýhodu malého zorného pole výborně vyrovnává právě schopností otáčet hlavu. Zorné pole u sov je malé právě z důvodu umístění očí vpředu. Jiní ptáci mají oči po stranách hlavy, ale sovy sledují svět oběma očima současně. Toto stereoskopické vidění umožňuje správný odhad velikostí i vzdáleností. A to je právě nutné při lovu. Sovy ale mají problém sledovat dění vedle sebe a za sebou, takže otáčení hlavou je pro ně nezbytné. Pro zajímavost je třeba ještě zmínit sokola, ten je schopen zaznamenat pohyb v krajině až na 6 kilometrů, což se zdá být úplně neuvěřitelné. Příroda to zkrátka všechno dobře zařídila, a díky lidským, velmi dokonalým očím jste si mohli právě přečíst pár řádků o vidění zvířat. To žádné zvíře opravdu nedokáže!

Komentáře

Publikováno: 30.10.2017